Omezit pro: 
březen 2021
Vliv okrajových podmínek na vypočtenou hodnotu infiltrace EN ISO 52016-1
15. 3. 2021 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek navazuje na již dříve uvedený (odkaz níže), týkající se vlivu voleb v zadání pro výpočet infiltrace na její výpočtovou výši dle EN ISO 52016-1, resp. prováděcí normu pro výpočet větrání EN 16 798-7. Nyní se podrobněji podíváme na jednu vstupní okrajovou podmínku výpočtu - referenční rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí.
říjen 2020
PENB na ucelené části budovy se společným nevytápěným prostorem - postup práce v programu ENERGETIKA
29. 10. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
V tomto článku podrobně popíšeme, jak postupovat v programu ENERGETIKA při zadání těchto PENB zpracovaných na ucelenou (nadzemní) část budovy v případě, že mají společný nevytápěný prostor (např. garáže).
září 2020
Váhový činitel a typ regulace u VZT jednotky
24. 9. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Tento článek má za úkol blíže vysvětlit funkci váhového činitele ve výpočtu spotřeby energie (elektřiny) u VZT jednotek a také vysvětlit jak jej ovlivňuje zvolený typ regulace pohonu ventilátorů VZT jednotky. Aktualizace 27.10.2020.
červen 2020
Tepelné ztráty větráním EN ISO 13 790 vs. EN ISO 52 016-1
3. 6. 2020 | Autor: Ing. Martin Varga
Mezi normami došlo k výraznému posunu jak ve výpočtu samotné hodnoty infiltrace, tak ve způsobu zahrnutí infiltrace do výpočtu. Níže v článku názorně a podrobněji probereme, proč a jak se výsledky liší. Citelná odlišnost nastává zejména u přirozeně větraných objektů a to v závislosti na zvolených vstupech do výpočtu výše infiltrace.
květen 2017
Klasifikace spotřeby pro řízené větrání vychází ve třídě D a horší. Čím je to způsobeno?
4. 5. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Aktualizace článku z 11.8.2014. Ve výpočtech ENB v případě, že máme i řízené větrání, vychází často klasifikace měrné spotřeby energie na řízené větrání ve třídě D a horší. Přitom se třeba jedná i o novostavby nebo nově instalované vzduchotechnické jednotky v rámci rekonstrukcí. Proto se zpracovatelé PENB většinou domnívají, že nová VZT musí znamenat nejhůře třídu C v klasifikaci VZT. Níže je uvedeno, na čem hodnocení, resp. klasifikace VZT závisí, a že taková domněnka "nová VZT jednotka = automaticky max. třída A, B, popř. C" není relevantní.
duben 2017
Měrný příkon nuceného větrání
10. 4. 2017 | Autor: Ing. Martin Varga
Níže v článku vysvětlíme, co je měrný příkon vzduchotechnické jednotky a jaké jsou typy regulace vzduchotechnických zařízení.
květen 2016
Podíly pokrytí v protokolu PENB (podněty k vyhlášce o ENB č. 78/2013 Sb. část 2)
24. 5. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Ve vzoru protokolu PENB v příloze č. 4 vyhlášky o ENB 78/2013 (v aktuální znění) jsou tabulky pro technické systémy budovy, u nichž v jednom sloupci je uvedeno "Pokrytí dílčí potřeby energie [%]". Podle tabulky pro konkrétní systém jde o podíl pokrytí vytápění, chlazení, větrání nebo přípravu teplé vody. Ze vzoru protokolu PENB jednoznačně nevyplývá, "čeho" podíl se má vyjadřovat. Viz následující příspěvek.
březen 2016
Vliv hodnoty n50 na potřebu tepla na vytápění
14. 3. 2016 | Autor: Ing. Martin Varga
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?
Zpracovatelé PENB si všimnou, že v některých přípradech navrhované opatření instalace nuceného větrání s rekuperací nemá energeticky úsporný efekt nebo má menší, než by očekávali. Čím je to způsobeno?

Pro Ilustraci si představme např. RD, na kterém vysvětlíme, proč tomu tak v některých případech je a o jaké případy jde.


RD je např. typu "bungalow" s nevytápěnou půdou. Čistý objem vzduchu v obytné (vytápěné) části je např. Vint= 631,3 m3. Požadavek na výměnu vzduchu byl ve výpočtu zadán Vnd= 0,30 1/h...čili.....Vnd = 631,3 * 0,30 = 189,4 m3/h. Všechny obalové  konstrukce jsou navrženy na doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla dle ČSN 73 0540-2, stínění výplní není uvažováno. Činitel infiltrace na základě expozice povětrnostním vlivům pro výpočet objemu vzduchu měněného v důsledku netěsností obálky budovy uvažován e=0,07.

Zde ještě něco málo z teorie:
Hodnota n50 uvádí násobnosti výměny vzduchu skrz nětěsnosti v obálce budovy při tlakovém rozdílu 50 Pa. Tento tlakový rozdíl není přirozený, takže v žádném případě nelze tuto hodnotu přímo porovnávat např. s požadavkem na objem větrání stanovený násobností výměny vzduchu. Porovnat lze po převedení na přirozený tlakový rozdíl. Objem nežádoucí infiltrace (výměny vzduchu) vlivem hodnoty n50 se stanoví podle vzorce:

Vinf [m3/h] = Vint [m3] * n50 [1/h] * e [-]

Dle našeho případu při n50=4,5 [1/h] tak lze porovnat požadavek n=0,30 [1/h] s n,inf  = Vinf / Vint = 0,315 [1/h]. Pro tento případ bychom tedy mohli konstatovat, že vzduchové netěsnosti v obálce budovy jsou takového rozsahu, že jsou schopny plně zajistit  minimální požadovanou výměnu vzduchu v budově. 

Hrubě lze také pro první představu o velikosti infiltrace při přirozeném tlakovém rozdílu podělit hodnotu n50 hodnotou 20. Toto je však velmi hrubý empirický odhad, vycházející z praxe. Ve výpočtech aplikace ENERGETIKA se uvažuje vždy se vzorcem uvedeným výše.

A)
Nyní si představme tento objekt nejprve s přirozeným větráním v několika variantách vzdchotěsnosti obálky (n50) vytápěné části budovy.  Na grafu níže je uvedena závislost  potřeby tepla na vytápění při přirozeném větrání pro různé hodnoty n50:



Komentář k přirozenému větrání:
Z čistě energetického hlediska je "jedno", kudy se čestvý vzduch při přirozeném větráním do objektu dostane a kdo nebo co zapřičiní jeho výměnu (infiltrace skrz funkční spáry výplní, "trhlina ve zdi" apod.).  Sledujeme jen měněný objem, který musíme v otopné sezóně ohřát na požadovanou teplotu. Z toho důvodu do doby, kdy objem výpočtené infiltrace Vinf na základě hodnoty n50 a činitele e nepřekročí požadovanou výměnu vzduchu Vnd nemá výše infiltrace vliv na potřebu tepla na vytápění. Do výpočtu vstupuje vždy maximální hodnota z požadavku na výměnu vzduchu a z vypočtené infiltrace. Pokud je infiltrace větší než požadavek na větrání, tak je naprosto logické, že tento měněný vzduchu "navíc" musíme také ohřát na požadovanou teplotu v interiéru,  protože se do interiéru dostane vlivem nadměrné vzduchové netěsnosti obálky budovy, nad kterou nemá uživatel objektu kontrolu. Z vyše uvedeného také vyplývá odpověď na častou otázku:  "Měním hodnotu n50 a výsledek potřeby tepla na vytápění je stále stejný. Kde je chyba?". Chyba to není ..... do doby Vinf < Vnd, zadaná hodnota n50 nemá skutečně vliv na potřebu tepla na vytápění a výpočet se nemění. (viz předchozí článek v technické  knihovně: zde)


B)
Nyní si představme tento objekt s nuceným větráním bez rekuperace se stejnými variantami vzduchotěsnosti obálky (n50) vytápěné části budovy (uvažujeme rovnotlakou VZT jednotku).

Poznámka: Aby platil výše uvedený vzorec pro výpočet objemu infiltrace Vinf i pro nucené větrání, záměrně jsme zvolili rovnotlaké nucené větrání, což je u nuceného větrání obytných budov převažující způsob. Při přetlakovém nebo podtlakovém  nuceném větrání je vzorec pro výpočet Vinf "složitější" (při Vsup=Vex - rovnotlaké větrání se vzorec reduje na tvar uvedený výše): Vinf = (Vint *n50 * e) / (1+ f/e * [(Vsup - Vex) / (Vint * n50)]^2).




C)
Nyní si představme tento objekt s nuceným větráním s rekuperací se stejnými variantami vzduchotěsnosti obálky (n50) vytápěné části budovy (uvažujeme rovnotlakou VZT jednotku s průměrnou sezónní účinností rekuperace např. 75%)



Komentář k nucenému větrání:

Nucené větrání z hlediska požadavku na výměnu vzduchu má tu výhodu, že VZT zařízení dopravuje přesně takový objem  vzduchu do budovy popř. zóny, který si nastavíme dle požadavku projektu, resp. profilu užívání. Z toho plyne základní důsledek: ostatní výměna vzduchu, nad kterou nemá uživatel kontrolu=infiltrace je nežádoucí! Pokud k ní při nuceném větrání dochází, navyšujeme zbytečně výměnu vzduchu nad rámec požadavku, který musíme také ohřát (nutný zvýšený tepelný výkon ohřívače VZT jednotky -> vyšší teplota ohřívaného vzduchu přiváděného do zóny z VZT zařízení nebo větší množství recirkulovaného vzduchu nebo nutnost kombinace s dalším  systémem vytápění - vše na základě posouzení komfortu užívání apod.). Důsledek je jasný: vyšší potřeba tepla na vytápění popř. i vyšší spotřeba elektřiny na nucené větrání v případě nutnosti využít recirkalci pro přenesení potřebného tepelného výkonu. Z toho důvodu jakýkoliv objem výpočtené infiltrace Vinf na základě hodnoty n50 a činitele e vstupuje u nuceného větrání vždy do výpočtu a ovlivňuje, resp. navyšuje potřebu tepla na vytápění. Kalkulovat z hlediska přívodu čerstvého vzduchu do zóny s tím, že část se do zóny dostane nežádoucí infiltrací a o tuto část snížit objem požadovaného větraného vzduchu VZT není smysluplné. Investice do nuceného větrání by tím ztrácela smysl.

Při nuceném větrání s rekuperací je tento princip ještě patrnější. Pokud chceme instalací nuceného větrání s rekuperací dosáhnout maximální ekonomickou efektivitu, je nutno celý požadovaný objem větrání zajistit VZT jednotkou, tedy přes rekuperační výměník. Jakýkoliv další nežádoucí měněný vzduch vlivem infiltrace bychom museli také ohřát, a navíc bychom pro tento vzduch nedokázali využít výhodu rekuperace, protože neproudí skrz rekuperační výměník, resp. skrz VZT jednotku. Z vyše uvedeného také vyplývá odpověď na častou otázku:  "Prověřoval jsem jako úsporné opatření instlaci nuceného větrání s rekuperací. Po výpočtu se potřeba tepla na vytápění nesnížila v takové míře dle očekávání nebo zůstavá cca "stejná" nebo dokonce se zvýšila. Kde je chyba? Výpočet na zadání rekuperace nereaguje!". Chyba to není a výpočet na zadání rekuperace reaguje ..... v tomto případě velmi záleží na zadané hodnotě n50 v původním stavu objektu před opatřením a n50 po opatření.  Jelikož u nuceného větrání vstupuje do výpočtu n50 vždy na rozdíl od přirozeného větrání, může se stát dle výpočtené výše Vinf, že skutečně potřeba tepla na vytápění v novém stavu s navrženým nuceným větráním s rekuperací bude dokonce vyšší, než v původním stavu jen s přirozeným větráním. Vinf (nežádoucí infiltrace) u nuceného větrání v takovém případě snižuje nebo dokonce převýší přínos rekuperace.

Co říká norma?

  • Proto také ČSN 73 0540-2 v kapitole 7 "Šíření vzduchu konstrukcí a budovou" doporučuje těsnost obálky budovy, resp. hodnoty n50 na základě použitého typu větrání.

  • Proto také NZÚ v oblasti podpory B (podpora novostaveb RD) vyžaduje hodnotu n50=0,60 1/h nikoliv jenom jako projektový předpoklad, ale i potvrzení této hodnoty měřením blower-door  testem po realizaci. A je tím podmíněno i přiznání dotace.  Podpora novostaveb RD v oblasti podpory B se totiž neobejde bez instalace nuceného větrání s rekuperací.

Závěr:

Níže na grafu je uvedeno porovnání výsledné potřeby tepla na vytápění pro tento RD pro různé typy větrání v závislosti na vzduchotěsnosti obálky budovy (n50). Z porovnání je patrné, že v tomto případě nad n50=3,0 1/h instalace nuceného vatrání s rekuperací nemá praktický energeticky úsporný efekt oproti původnímu přirozenému větrání (porovnáváme jen potřebu tepla na vytápění).



  • Při návrhu nuceného větrání v objektu je nutné věnovat pozornost kromě VZT zařízení i stavu vzduchotěsnosti obálky budovy (n50), protože zásadním způsobem ovlivňuje energetické, ekonomické a provozní parametry budovy.


  • Mohlo by se zdát, že u přirozeného větrání není nutné vzduchotěsnost obálky budovy řešit až tak  důsledně. To platí do jisté výše pro výslednou hodnotu infiltrace za celou budovu, ale nikoliv pro jednotlivé konstrukce a jejich styky v obalovém plášti. Jinak to může vyústit ve stavebně-fyzikální jevy a následně problém s kvalitnou užívání stavby.  V hroším případě i ve statický problém např. u dřevostaveb (degradace dřevěných nosných prvků vlivem opakující se kondenzace na prvcích ochlazovaných proudícím exteriérovým vzduchem v netěsné stěně). K infiltraci by mělo docházet pouze skrz prvky, které jsou k tomu určeny, např. funkční spára výplní nebo speciální (uzavíratelné) vzduchové kanálky např. v parapetech oken apod. = infiltrace je vždy pod kontrolou a lze ji v případě potřeby omezit. 


  • Jak zjistit hodnotu n50? U stávajícíh staveb lze hodnotu zjistit měřením pomocí tzv. blower-door testu. U nově projektovaných staveb se jedná o projektový předpoklad, který by měl cílit na hodnoty uvedené v ČSN 73 0540-2 (kap. 7) viz tabulka výše. Konečnou hodnotu kromě  návrhu skladeb konstrukcí a detailů (styků konstrukcí) zásadním způsobem ovlivňuje kvalita realizace. V programu ENERGETIKA je u pole zadání n50 nápověda, kde lze v případě absence naměřené hodnoty u stávajícíh staveb, uvažovat orientačně hodnotu n50 na základě stavu obalového pláště budovy.


prosinec 2015
Intenzita větrání v profilech užívání
16. 12. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
V předdefinovaných profilech užívání dle TNI 73 0331 je možnost definování výměny vzduchu v zóně až 3 způsoby. Níže uvedeme podrobnosti týkající se uvažované výměny vzduchu v zadání pro výpočet od verze 4.2.1.
listopad 2015
Odlišné zadání vstupů pro větrání po měsících
11. 11. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
U MĚS modulu (s měsíčním krokem výpočtu) doplněna funkce (od verze aplikace 4.1.0.) pro možnost zadání odlišných vstupů pro každý měsíc.
červenec 2015
Krátké nucené odvětrání prostor (např. WC, koupelna) - jak zadat?
2. 7. 2015 | Autor: Ing. Martin Varga
Stále častěji přibývají diskuze, zda například odtahové ventilátory v hygienických jádrech (WC, koupelna) nebo v digestořích v kuchyních či kuchyňských koutech zadávat či nikolv pro výpočet ENB. V tomto příspěvku uvedeme specifika způsobu zadání těchto zařízení do měsíčního a hodinového modulu výpočtu, pokud je chceme ve výpočtu postihnout.
listopad 2014
Vstupuje hodnota n50 do výpočtu energetické náročnosti přirozeně větraných budov?
4. 11. 2014 | Autor: Ing. Martin Varga
Na technickou podporu jsme dostali zajímavý dotaz ohledně zadávání násobnosti výměnu vzduchu v SW Energetika. Tazatel se ptá, zda vstupuje větrání netěsnostmi konstrukcí (hodnota n50) do výpočtu energetické náročnosti v případě, že ke zóna přizozeně větraná. Danou problematiku konzultoval se zástupci SFŽP a ČVUT a dostal informaci, že pokud někdo uvažuje ve výpočtu s hodnotou n50, postupuje v rozporu s ČSN EN ISO 13789. Pojďme se na tuto problematiku podívat podrobněji.